Vinice
Práce ve vinici netvoří základ našich vín…tvoří celé víno.
Všechny chuťové a aromatické prvky vína jsou dány tím, jak pracujeme ve vinici.
Ve sklepě pak je jediný úkol: přenést do finálního vína vše, co vytvořila vinice.
Základem je živá a funkční půda, živý a funkční ekosystém.
Nepoužíváme žádná hnojiva, včetně těch přírodních. Každý keř je proto odkázán na svůj vlastní kořenový systém.
Silněji tak reaguje na rozdílné podmínky v různých částech vinice a tento „terroirní“ detail pak předává do hroznů a hrozny jej pak předají vínu.
Nízký výnos znamená výraznější, nezředěný otisk terroir ve výsledném víně.
A nejsilnější terroir se rodí jen ze starých vinic. Proto jsou staré vinice náš poklad. Réva zde má hluboké kořeny, je sžitá s místem, ví přesně co má dělat.
Nesnaží se dát co nejvíce hroznů, jako to dělá mladší vinice. Už nemá sílu, ale má moudrost a onu silnou propojenost s místem.
A to vše pak nalezneme v hroznech a následně víně.
Šibeniční hora
Zde pěstujeme frankovku.
Trať Šibeniční hora se nachází jihozápadně od města. Jedná se o celkem čtyři terasy Šibeničního vrchu (297 m n. m.).
Původně byl Šibeniční vrch pozvolný kopec s jižní až jihovýchodní orientací, ale v 60. letech byl přeměněn na terasy.
Naše vinice je druhá terasa s jižní a jihovýchodní expozicí, průměrná nadmořská výška je 257 m n. m.
Granodiorit je zde v hloubce kolem 3 metrů.
Šibeniční hora je naše nejmladší vinice, byla vysázena v roce 2003.
Pochází odtud vína Vox silentium a v některých ročnících i Rosa inferni a Rose & Cross.
Zajímavostí je, že šibenice tu (o 2 terasy výše) opravdu stávala.
Poslední popravou bylo upálení za živa za žhářství 21. srpna 1754.
Karlov
Zde pěstujeme, na 2 různých lokalitách, svatovavřinecké a sauvignon.
Trať Karlov tvoří větší část kopce severně od města, po obou stranách silnice. Navazuje na původní Starou a Novou horu.
Nahoře na kopci je pak klasicistní kříž z roku 1783 a budova původní formanské hospody.
Svatovavřinecké má téměř západní expozici, mírný svah s průměrnou nadmořskou výškou 283 metrů.
Granodiorit je zde na některých místech až téměř na povrchu, maximálně pak v hloubce kolem 1 metru.
Vinice byla založena v roce 1977.
Pochází odtud Ex monte lapis a v některých ročnících i Rosa inferni.
Sauvignon má pak čistě jižní expozici, mírný svah s průměrnou nadmořskou výškou 285. A granodiorit je v 2 a půl metrech (tady je to ale přesněji biotitit-amfibolický granodiorit až diorit).
Jedná se o vinici z roku 1980.
Pochází odtud Mille e tre.
Zajímavostí je, že sauvignon se původně (před nešťastným sloučením názvů viničních tratí) nacházel v trati Nová hora. A vavřinec pak byl spíše trať Kamenný vrch než Karlov.
Nová města
Zde pěstujeme frankovku, svatovavřinecké a malvazii.
Trať Nová města je největší místní tratí o celkové ploše zhruba 60 hektarů. Nachází se jižně od města na malé vyvýšenině vlevo od silnice na Trboušany.
Frankovka má jižní expozici s nadmořskou výškou 230 – 250 m n. m.
Pochází odtud Vox in excelso a v některých ročnících i Rosa inferni a Rose & Cross.
Vavřinec máme na dvou různých místech, jedno je totožné s frankovkou a druhé má východní a jihovýchodní expozici s nadmořskou výškou 238 m n. m.
Pochází odtud Ex opere operato I a II a v některých ročnících i Rosa inferni a Rose & Cross.
Malvasia je pak na terase s východní expozicí nad řekou a silnicí Dolní Kounice - Pravlov s nadmořskou výškou 220 m n.m. Pochází odtud Prima nocta.
Granodiorit je na Nových městech v hloubce kolem 2 metrů. Malvasie má biotický granodiorit, frankovka biotitit-amfibolický granodiorit až diorit a u vavřince se oba typy potkávají a má tak obojí.
Zajímavostí je, že v místech dnešní vinice s frankovkou založil roku 1549 místokancléř českého království, Jiří Žabka z Limberka, nové a ideální město Jiříkov.
Císař Ferdinand I. mu povolil konání trhů a do znaku udělil červený štít, na kterém je nad bránou půl kopáče s motykou, který má na hlavě věnec z hroznů.
Bohužel po smrti pana Žabky je Jiříkov v roce 1564 uváděn již jen jako pustý.
Starohorní granodiorit
U všech našich vinic je zmíněn granodiorit. Nachází se v různé hloubce, od pár centimetrů do několika málo metrů. V této hloubce skála začíná.
Blíže k povrchu obsahuje je více erodovaná, obsahuje více prasklin, ale s přibývající hloubkou je prasklin méně a méně.
Ve všech případech to ale znamená, že kořeny révy se do této skály dostanou a musí zde v prasklinách hledat vodu a živiny.
Některé studie zmiňují staří dolnokounického granodioritu 425 milionů let. Většina ostatních (včetně map České geologické služby) uvádí jako původ starohory (přesněji pak nejmladší část starohor zvanou neoproterozoikum), které je datováno 1000 - 542 milionů let. Proto uvádíme staří kounického granodioritu jako 600 milionů let.
V období starohor je život na Zemi stále velmi vzácný. Teprve začínají vznikat první organismy s buněčným jádrem, řasy a houby.
První dinosauři se na Zemi objevili až za dalších 400 milionů let v době jurské.
A proč je granodiorit (nebo obecně „kámen“) pro víno důležitý?
Většina moravských i světových vinic je na mladých a na živiny poměrně bohatých půdách.
Často je to spraš nebo říční sediment, půdy vzniklé před 2,5 milionu let.
Pokud ale hledáme ve víně něco víc, unikátnost, komplexitu a osobitost, pak se téměř vždy jedná o vinice na „skále“, vápenci či granitu (staří +150 milionů let a více).
Toto specifické podloží se pak projeví ve výsledném víně, jeho strukturou počínaje, přes vyšší a vícevrstevnou kyselinku až po dlouhou a komplexní chuť.
A proto je našim mottem: